Jód

Jód patří mezi esenciální stopové prvky. Lidské tělo nedokáže jod produkovat samo, jsme proto odkázáni na jeho dostatečný a pravidelný přísun ze stravy. Přes zažívací trakt se skrz střevní stěnu pasivně dostává do krve a odtud aktivně do štítné žlázy. Tam se spotřebuje až  80% denně přijatého jódu.

Když štítná žláza nefunguje tak, jak má:

Rozlišujeme mezi sníženou a zvýšenou funkcí štítné žlázy:

Sníženou funkci nazýváme hypothyreóza . Nejčastěji je způsobená poškozením tohoto orgánu chronickým autoimunitním zánětem. To má za následek snížení hormonální produkce. Lidé s hypothyreózou bývají unavení, zimomřiví, působí zpomaleně. Mají suchou, hrubou kůži a vlasy, často studené ruce a pomalejší činnost srdce.

Zvýšený příjem jódu pomáhá jen při mírnějších formách onemocnění.

Zvýšená činnost štítné žlázy, hyperthyreóza, způsobuje naopak nadměrnou tvorbu hormonů.  Často je opět způsobena autoimunitním onemocněním, kdy imunitní systém produkuje látku stimulující funkci štítné žlázy.
Typickým příznakem je mírné zvětšení štítné žlázy a oči „vystupující“ z důlků. Dále padání vlasů, teplá, zpocená kůže, , bušení srdce - sklon k tachykardii (zrychlená srdeční funkce) i arytmii, celkový neklid, nespavost, pocit horka, pocení a svalové slabosti. Častý je i úbytek hmotnosti i přes chuť k jídlu.
Zvýšený příjem jódu (ze stravy i doplňků stravy) způsobují zhoršení stavu při  hyperthyreóze.

Nedostatek jódu

Nedostatek jódu by neměl být zaměňován za sníženou činnost štítné žlázy. Dříve se projevoval zvětšenou štítnou žlázou, nazývanou struma (česky vole). To je způsobeno tím, že se štítná žláza snaží vychytat z krve co nejvíce jódu. 
Nedostatek jódu může být dále provázen vznikem anémií, stálým pocitem hladu, zpomaleným tepem, sklonem k tloustnout i při malých dávkách kalorií nebo zhrubnutím pokožky a vlasů. Osoby trpící nedostatkem jódu více zapomínají a mohou trpět zácpou. U dospívajících může docházet ke zvýšenému výskytu akné. Nedostatečný příjem jódu sice také může mít za následek sníženou činnost štítné žlázy, ale to se dnes u nás, díky přítomnosti jódu v potravě, téměř nevyskytuje.

Jód je životně důležitý ve všech životních fázích, počínaje vývinem v mateřském lůně. Proto je dostatečný přísun jódu během, ale i při plánování těhotenství nesmírně důležitý. U těhotné ženy může nedostatek jódu způsobit vznik strumy (zvětšení štítné žlázy) a u vyvíjejícího se plodu může mít vliv na vývin mozku a nervové soustavy. V době kojení předává matka kojenému miminku jód v mateřském mléce.

Můžeme se jódem předávkovat?

Ano, možné to je, ale při běžném způsobu stravování a normálnímu užívání doplňků stravy by k tomu dojít nemělo. Pacienti s nadměrnou funkcí štítné žlázy by se ale měli nadměrné konzumaci jódu vyhýbat.
K předávkování může dojít podáváním některých léků s vysokým obsahem jódu, nebo použitím kontrastních látek při rentgenovém a tomografickém vyšetření. Z epidemiologického hlediska varují někteří lékaři před celoplošnou zvýšenou spotřebou jódu nepřiměřenou jodizací potravin – tak se tomu dělo například v centrální africe, nebo jižní Americe. Stanovit kritickou horní hranici bezpečného přísunu jódu je podle odborníků obtížnější. U hodnoty jdu na 300 µg  hovoříme o nadbytečné saturaci. Poslední údaje WHO (Světové zdravotnické organizace) uvádí jako kritickou hodnotu 500 µg za den.

Potraviny obsahující jód:

Obsah jódu v potravinách se liší. Ovlivňuje ho například i množství tohoto minerálu v půdě, kde se potravina pěstuje. Živočišným zdrojem jódu jsou mořské ryby a výrobky z nich, mezi rostlinné zdroje patří mořské řasy jako kombu, nori nebo wakame, dále arónie a některé druhy fazolí. Jod je obsažen i v mléce a mléčných výrobcích (tvaroh, mléko, jogurty), ve vejcích (1 velké vejce obsahuje 16%denní dávky jódu) a například i v sušených švestkách. Dalším vhodným zdrojem jódu může být i Vincentka.

V České republice se stejně jako v jiných zemích světa od roku 1920 jodiduje sůl, která je tak poměrně spolehlivým zdrojem. V jednom kilogramu soli je obsaženo zhruba 20-34 mg jódu.
Je určitě vhodnější přijímat jód pravidelně v menších dávkách, než jednorázově větší množství.

Denní dávku jodu pokryje například jedna z následujících potravin:

• 0,25-0,5 g řasy kombu nebo wakame
• zhruba 1 lžička jodidované soli
• 10g nori řasy
• 38 g arónie černé
• 30 ml vincentky