Občas se setkáváme s dotazem, zda je opravdu tak důležité mít svůj osobní jídelní plán a seznam potravin.
Každý z nás je jedinečný. Nutriční a dietní doporučení založené na všeobecném principu nemohou spolehlivě fungovat, protože tuto individualitu nezohledňují. Už jen pohlaví a věk hrají u nutričních doporučení důležitou roli. Nutriční plán pro 25ti letého sportovce s laktózovou intolerancí musí logicky vypadat jinak než plán pro 55ti letou úřednici s nadváhou, cukrovkou typu II. a nesnášenlivostí lepku. Metabolic Balance sází již více než 20 let, bez vyjímky, na vstupní analýzu individuálních krevních hodnot. Kromě rozboru krve by však při sestavování optimálně fungujícího nutričního plánu mělo být zohledněno i mnoho dalších informací, které s klientem osobně a obsáhle konzultuje poradce Metabolic Balance ve vstupní schůzce. Patří mezi ně - kromě nezbytného měření a vážení – informace o zdravotním stavu, alergiích, nesnášenlivostech, užívaných lécích, stravovacích averzích a preferencích, ale i o možných překážkách a výzvách, které musí klient na cestě programem překonávat.
Metabolic Balance se snaží v jídelníčcích zohlednit všechny tyto aspekty a zároveň zachovat programu jednoduchost v užití.
36 laboratorních hodnot určuje, jaké stavební články nezbytné pro vyvážený funkční metabolismus (vitamíny, stopové prvky, minerální látky, atd.) tělu chybí. Komplexní počítačový program využívá příslušných laboratorních hodnot a dalších údajů, jako probíhající i předchozí onemocnění, užívané léky, potravinové intolerance a další, k výběru pro klienta individuálně vhodných potravin. Prostřednictvím těchto vybraných potravin dodáváme organismu chybějící substance. Jsou-li například u klienta stanoveny příliš nízké hodnoty železa nebo vápníku, vybere počítačový program potraviny s vysokým obsahem těchto chybějících látek. U zvýšené hladiny kyseliny močové se naopak minimalizují potraviny s vysokým obsahem purinů. Vyjde-li v rozboru krve, že klient pravděpodobně trpí chudokrevností (což nám ukazují různé hodnoty krevního obrazu a železa), objeví se v jeho seznamu potraviny bohaté na železo a vitamín C. Zvýšené triglyceridy při normálních hodnotách glukózy mohou poukazovat na to, že se u klienta dříve či později vyvine diabetes, pokud se tomu včas nepřizpůsobí strava.
Jestliže klient kvůli zvýšené hladině cholesterolu užívá statiny, blokuje se nejen vlastní produkce cholesterolu, ale zároveň se i snižuje produkce koenzymu Q10. To vede kromě jiného k tomu, že se zpomaluje metabolismus. Na základě této informace můžeme cíleně vybírat potraviny, které pomohou snížit hladinu cholesterolu, Redukce příjmu potravin s vysokým obsahem cholesterolu (maso, máslo, vejce) nesnižuje celkový cholesterol. Ve skutečnosti se ukazuje, že snížení podílu sacharidů ve stravě z 55% na 40-45% výrazně sinžuje i celkovou hladinu cholesterolu již v průběhu několika týdnů. Důvodem je nížší produkce Acetyl-CoA v těle.
Souvislostí mezi laboratorními hodnotami vybranými potravinami je mnoho a často nejsou tak patrné jako: Když ti chybí železo, jez brokolici, špenát a játra.
Víme například, že zvýšená hladina MCV (červené krvinky) může znamenat, že je v těle nedostatek vitamínu B12 a kyseliny listové. Příliš nízká hladina MCV naopak znamená zvýšenou potřebu železa, mědi, vitamínů B1, B2, B3.
Zařadíme tedy do jídelníčku potraviny, které je obsahují.
Takovýchto sofistikovaných spojení mezi krevními hodnotami a živinami využívají autoři programu Metabolic Balance celou řadu.
Stejně tak je při výběru potravin do individuálního seznamu důležité zohlednit některá onemocnění.
Nevhodným výběrem potravin můžeme totiž v některých případech průběh onemocnění zhoršit.
U hypofunkce štítné žlázy je například důležité z jídelníčku vynechat nebo alespoň snížit konzumaci květáku, brokolice, ředkviček, zelí a kedluben (veškeré košťálové zeleniny), jelikož obsahují látky, které zabraňují štítné žláze, aby využila jód v těle. U autoimunitních onemocnění, alergií je důležité vyřadit produkty z kravského mléka, někdy i omezit lilkovitou zeleninu (rajčata, brambory, papriky...) luštěniny nebo vejce.
Dalším, stejně důležitým aspektem individuálního výběru potravin jsou kromě onemocnění, alergií a intolerancí i léky, které klient užívá. I ty mohou totiž mít vliv na nedostatek určitých živin. Ti, kdo užívají například léky na vysoký krevní tlak mají zvýšenou potřebu příjmu draslíku, zinku, vitamínu K a omega 3 mastných kyselin. Při užívání antacid (léky na pálení žáhy) je zvýšená potřeba železa, zinku, mědi, vápníku a fosforu. Antidepresiva zase zvyšují potřebu kyseliny listové, jódu a vitamínu B2.
Na základě všech těchto informací vygeneruje speciální software individuální jídelní plán. Ten dodává každému klientovi přesně ty vitamíny, minerální látky a elektrolyty, které jeho tělo nejvíce potřebuje. Látky, které organizmu škodí jsou vyloučeny. Touto cestou je zajištěno, že se tělu dostanou ty živiny, které potřebuje k vyvážené hormonální produkci.
Tím že tělu dodáme potřebné látky se vybalancuje metabolismus, zlepší mnoho zdravotních obtíží, klienti často mohou zredukovat užívané léky, cítí se fit, vitální a spokojení.
To je mnohem větší benefit, než pouze zhubnout, co myslíte?