Být ve stresu není dnes pro většinu lidí nic neobvyklého. Vysoké požadavky na pracovní výkonnost a hektický životní styl si často vybírají svou daň právě zvýšenou hladinou stresu. Jeho přemíra je ale vždy škodlivá a může vést k nejrůznějším onemocněním. Je tedy užitečné vnímat příznaky, které jsou pro velkou míru stresu charakteristické.

Dlouhodobý stres znamená, že náš organismus je v neustálé pohotovosti a například kardiovaskulární, hormonální či nervový systém pracují na plné obrátky. Naopak střevní činnost, tedy i trávení a látková výměna, jsou spíše podprůměrné. Důvod je jasný: pro případný boj či útěk, což jsou typické reakce na stres, tělo některé činnosti podpoří, zatímco jiné upozadí. Takový pohotovostní režim je ale pro organismus velmi vyčerpávající. Podle čeho poznáme, že je stresu v našem životě už příliš? Pomůže, když si budeme všímat následujících varovných signálů.

V myšlenkové rovině je to především nízká sebedůvěra až pocit poraženectví, sklon k neustálému porovnávání se s druhými, zapomnětlivost a potíže s koncentrací. Po fyzické stránce jde často o pocit únavy a ochablosti, neschopnost „vypnout“ a cítit se odpočatě, poruchy spánku, bolest zad, zvýšený krevní tlak, žaludeční problémy či sexuální dysfunkci. 

Roli ale hraje i to, jak působíme na ostatní a jaký je náš společenský život, tedy emocionální a sociální stránka našeho života. Pokud je v našem životě příliš mnoho stresu, býváme nervózní a podráždění, někdy i agresivní s nedostatkem empatie a soucitu. Máme sklon vyhýbat se společenským akcím s přáteli, zanedbávat rodinu či oblíbený sport – zkrátka nemáme čas ani na sebe, ani na své blízké či koníčky. Zato může stoupnout naše spotřeba kávy, alkoholu či cigaret.

Tyto a další podobné varovné signály se rozhodně nevyplatí podceňovat. Pokud se jich nashromáždí hned několik, hrozí celkové vyhoření neboli „burnout“. Ten může mít za následek pracovní neschopnost nejen v řádu týdnů, ale i mnoha měsíců.

Samozřejmě, že vyhýbat se celý život stresu není řešení. Existuje i pozitivní stres, při kterém například lépe reagujeme na potřebu mimořádného výkonu. Rozdíl je v tom, že se poté plynule vrátíme do „normálu“. To, jak vysoká bude naše hladina negativního stresu, záleží ve velké míře i na tom, jak sami hodnotíme vzniklou situaci a možnosti jejího řešení. Stres je totiž výsledkem vlastního myšlenkového vyhodnocení. Jakmile si uvědomíme, jaký podíl máme na své stresové situaci my sami, můžeme vše začít aktivně ovlivňovat a měnit k lepšímu. Pro začátek je určitě vhodné zkusit různé relaxační techniky a naučit se, jak „dobít baterky“. Přečtěte si, jak se uvolnit pomocí ajurvédy a jak získat víc energie.